|
|
Náměstí Míru v Brně
Cejpová, Pavlína ; Págo, Tomáš (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší brněnské náměstí Míru. Jeho současný stav není uspokojivý. Kancelář architekta města Brna vypsala architektonicko-urbanistickou soutěž na toto území. Podmínky soutěže jsou volným zadáním mojí bakalářské práce. Ta koncepčně řeší prostor náměstí a jeho návaznost na přilehlý park na Kraví hoře. Zásadní pro návrh náměstí je postoj k současné dopravní situaci a jejímu rozřešení. Ve své bakalářské práci se dále zabývám dostavbu bloku na místě zchátralého vojenského areálu autoopraven. Práce je rozvinuta ve studii dvou domů v nově navrženém bloku. V nich jsem navrhovala dva domy s městskými byty v patrech a prostorem pro služby a maloobchod v parteru. Část bytů je dle zadání řešena jako bezbariérová. Dále jsou tu například byty pro seniory nebo rodiče samoživitele. Zabývala jsem se návrhem komunitního centra s víceúčelovým sálem a komunitní zahradou. Centrum a zahrada poslouží jako zázemí místní komunity, které zde v současnosti schází. V parteru na náměstí se doplní služby a obchody tak, aby se z náměstí Míru stalo reprezentativní a přívětivé centrum lokality.
|
|
|
KOMUNITNÍ CENTRUM VOLNÉHO ČASU
Baršová, Monika ; Volnohradský,, Radan (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá architektonickým návrhem Komunitního centra pro trávení volného času v původní zahrádkářské kolonii nacházející se v lokalitě Brno-Jundrov. Centrum je řešeno jako víceúčelové a snaží se v sobě propojovat prostory pro odpočinek, sport, relaxaci, vzdělávání nebo workshopy. Jedná se o dvoupodlažní objekt, kde 1. NP je řešeno formou dřevostavby a 1. PP je tvořeno železobetonovou konstrukcí. Stavba je umístěna do areálu komunitní zahrady.
|
|
|
Náměstí Míru v Brně
Cejpová, Pavlína ; Págo, Tomáš (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší brněnské náměstí Míru. Jeho současný stav není uspokojivý. Kancelář architekta města Brna vypsala architektonicko-urbanistickou soutěž na toto území. Podmínky soutěže jsou volným zadáním mojí bakalářské práce. Ta koncepčně řeší prostor náměstí a jeho návaznost na přilehlý park na Kraví hoře. Zásadní pro návrh náměstí je postoj k současné dopravní situaci a jejímu rozřešení. Ve své bakalářské práci se dále zabývám dostavbu bloku na místě zchátralého vojenského areálu autoopraven. Práce je rozvinuta ve studii dvou domů v nově navrženém bloku. V nich jsem navrhovala dva domy s městskými byty v patrech a prostorem pro služby a maloobchod v parteru. Část bytů je dle zadání řešena jako bezbariérová. Dále jsou tu například byty pro seniory nebo rodiče samoživitele. Zabývala jsem se návrhem komunitního centra s víceúčelovým sálem a komunitní zahradou. Centrum a zahrada poslouží jako zázemí místní komunity, které zde v současnosti schází. V parteru na náměstí se doplní služby a obchody tak, aby se z náměstí Míru stalo reprezentativní a přívětivé centrum lokality.
|
|
|
Permakulturní zemědělství v geografických souvislostech
Bučková, Hana ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kabrda, Jan (oponent)
Permakultura je jedním z alternativních typů zemědělství. Vznikla jako reakce na problémy konvenčního (intenzivního) zemědělství, které není trvale udržitelné. Navrhuje projekty podle vzoru přírody. Využívá k tomu nových technologií v kombinaci se zkušenostmi našich předků. Zahrnuje celou řadu oborů, které se neustále rozvíjejí. Permakultura nabízí mnohem více než jen potravinovou soběstačnost. Stala se způsobem života, který je založen na principech permakulturní etiky. Zdůrazňuje důležitost ochrany krajiny a životního prostředí. Podporuje lokální trh a místní ekonomiku. Permakulturní zahrady se nejčastěji nachází na venkově. V posledních letech se její principy uplatňují při zakládání komunitních zahrad. Cílem této práce je zjistit, jak je permakultura rozšířena v Česku, z jakého důvodu jsou permakulturní zahrady zakládány a zda může permakultura pomoci řešit problémy konvenčního zemědělství. Smíšený výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření s 19 permakulturními zahradami a formou polostrukturovaného rozhovoru s jednou komunitní zahradou. V kombinaci s odbornou literaturou byly zodpovězeny výzkumné otázky. Klíčová slova: permakultura, soběstačnost, jedlý les, udržitelnost, komunitní zahrada, konvenční (intenzivní) zemědělství
|
|
|
Phenomenon urban gardening
Toppi, Maria Luisa
Urbanizace a celosvětová populace rostou rychlým tempem. Městské zahrady získaly popularitu, jako prostředek pro pěstování lokálních a organických potravin a také poskytnutí zelených ploch městských občanům. Tato práce se zabývá představením historie, vlivu na udržitelný rozvoj a typů městských zahrad a porovnává čtyři vybrané iniciativy v Evropě a Asii. Pro dosažení cíle byl proveden primární výzkum zaměřený na vytvoření profilu jednotlivých iniciativ. Byl proveden kvalitativní výzkum prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Zatímco iniciativy prokazují velkou rozmanitost v několika aspektech, jako jsou příjmové toky, financování a velikost, z výzkumu je prokazatelné, že v Evropě se městské zahrady zaměřují na budování komunity a sociální aspekty. Zatímco v Asii se městské zahrady zaměřují na pěstování plodin a podporu městského zahradničení. Společným aspektem všech vybraných iniciativ je kompostování organického odpadu a účast veřejnosti na těchto projektech.
|
|
|
Zeleninová zahrada jako prostor kulturní a rekreační
Michna, Vilém
Bakalářská práce Zeleninová zahrada jako prostor kulturní a rekreační se v literární rešerši zabývá historií zeleninových zahrad a jejím vývojem až do současnosti. Práce se krátce zaměřuje na pěstování zeleniny, dále naráží na již pominulý trend tvorby zahrádkářských kolonií a na jejich nástupce – komunitní zahrady. Tento typ zeleninových zahrad je v závěru literárního přehledu blíže popsán. Poznatky získané zpracováním rešerše jsou doplněny referenčními příklady z České republiky i ze zahraničí. Návrhová část se zabývá analýzou vybraného modelového objektu, který se nachází v Brně v městské čtvrti Ponava. Na základě poznatků získaných při vypracování literární rešerše a analýz objektu byla navržena zeleninová komunitní zahrada splňující nároky obyvatel, kteří mají zájem nejen o pěstování vlastního zdravého jídla, ale právě i o tvorbu spokojené komunity.
|
|
|
Význam komunity v komunitních zahradách
Matějková, Barbora ; Hudcová, Eliška (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem komunitních zahrad, kde společná činnost lidí, vzájemná pomoc a usilování o společný cíl vytváří určitý model komunity. V diplomové práci chceme objasnit fungování vztahů, na kterých je komunita založena, jak ji vnímají členové a popsat její charakter. Cílem je ukázat, jak organizace občanské společnosti, které zřizují komunitní zahrady, mohou vytvářet prostředí vhodné pro setkávání a sdružování lidí v komunitách a umožňují jim zde uspokojit potřeby, které ve své lokalitě postrádají. Klíčová slova komunita, komunitní zahrada, neziskové organizace, organizace občanské společnosti, sdružování
|
|
|
Komunitní zahrady
Doleželová, Marie
Diplomová práce se zabývá komunitními zahradami ve městech, jež jsou jedním ze současných trendů v oblasti městského zemědělství. Literární rešerše definuje pojem komunitní zahrady, věnuje se historii a okolnostem jejich vzniku. Blíže se teoretická část zaměřuje na jednotlivé typy a funkce komunitních zahrad. Pojednává o zakládání a údržbě komunitních zahrad a nejčastěji pěstovaných druzích užitkových rostlin. Veškeré poznatky dokladuje na realizacích v České republice i zahraničí. Studie areálu Káznice v Brně na Cejlu vychází ze záměru města Brna vybudovat v areálu Kreativní centrum, které bude sloužit k rozvoji kreativního průmyslu ve městě a zároveň poskytne zázemí pro místní komunitu. V návrhu jsou uplatněna východiska provedených analýz a rozborů a zároveň jsou zohledněny požadavky na užívání areálu Kreativním centrem.
|
|
|
Komunitní zahradničení jako způsob využití veřejného prostoru ve městě
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se zahrady nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou komunitní zahrady chápány svými zakladateli jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, ve které jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrada, Praha
|
|
|
Senioři v centrech měst: Komunitní zahrady v centrech městských metropolí
Látalová, Lucie
Senioři jsou umisťováni do zařízení, často situovaných mimo centrum města, bez jakýchkoli vztahů na něj a na sociální život, který se ve městě odvíjí. Nový domov by měl nabídnout svým obyvatelům především možnost vytvoření fungující komunity s vazbami na okolí a „běžný„ život kolem. Současná doba je hektická a lidé ve velkoměstech pracují pod tlakem. Hledají možnosti k odreagování se a aktivnímu odpočinku kreativní činností. Z tohoto důvodu začaly vznikat komunitní zahrady. Jde o místa v městské zeleni či nevyužívaných a opuštěných částech, které si skupina lidí v sousedství a společným zájmem obhospodařuje podle svého uvážení.
|
host ::
RSS.